|
|
Aktivní legitimace neprivilegovaných žalobců k podání žaloby na neplatnost
Moravcová, Eva ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Evropská unie, tak jako každý jiný vyspělý právní systém, disponuje kontrolními mechanismy pro přezkum legality opatření přijímaných jejími orgány. Existuje několik způsobů, kterými lze přímo či nepřímo napadnout legalitu právních norem EU (žaloba na neplatnost, předběžná otázka, námitka protiprávnosti, žaloba na náhradu škody), ale klíčovou roli mezi nimi hraje žaloba na neplatnost podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (ex čl. 230 SES). Hlavním předmětem předkládané diplomové práce je prozkoumat podmínky aktivní legitimace, které musí fyzická či právnická osoba splnit, aby mohla napadnout žalobou na neplatnost právní akt EU na základě čl. 263 SFEU (ex čl. 230 SES). Vzhledem k tomu, že žaloba na neplatnost představuje klíčový prvek soudní ochrany jednotlivců proti právním aktům, které bezprostředně porušují jejich práva, je nezbytné, aby podmínky, které jednotlivec musí splnit při jejím podání, byly natolik široce a jasně formulovány, aby byla tato soudní ochrana dostatečně účinná. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda tomu tak je, zejména s ohledem na změnu znění předmětného článku tzv. Lisabonskou smlouvou, platnou od 1. prosince 2009. Důraz je v práci kladen na judikaturu Soudního dvora EU a její vývoj, neboť při výkladu podmínek aktivní legitimace jednotlivce hraje naprosto...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie jako správní soud
Lišková, Monika ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Soudní dvůr Evropské unie jako správní soud Hlavním tématem této diplomové práce je rozbor postavení Soudního dvora EU jako správního soudu. Cílem práce je analyzovat instituci Soudního dvora EU jako správního soudu vzhledem k vymezeným charakteristikám správního soudnictví. Téma správního soudnictví na úrovni EU je vymezeno vzhledem k jednotlivcům (fyzickým a právnickým osobám) jako neprivilegovaným žalobcům. V první úvodní části jsou vymezeny teoretické pojmy správního soudnictví nezbytné pro další analýzu. V druhé části práce je pozornost věnována analýze historického vývoje a proběhlých reforem Soudního dvora EU ve vztahu k jeho funkci správního soudu (institucionální hledisko), přičemž osvětluje inspiraci francouzským správním soudnictvím pro výchozí model fungování soudu. Otázky proběhlých reforem mají význam nejen pro popis vývoje Soudního dvora jako správního soudu, ale mohou sloužit jako inspirace pro řešení problémů vnitrostátních správních soudů. Třetí část se zabývá jednotlivými soudními řízeními zahajovanými na návrh jednotlivců (materiální hledisko), ve kterých má Soudní dvůr EU jako správní soud pravomoc rozhodovat. Vzhledem k charakteristikám soudního přezkumu je identifikována inspirace francouzským správním soudnictvím a dále jsou podrobněji analyzována jednotlivá řízení - řízení...
|
|
|
Soudcovská tvorba práva. Srovnání Evropského soudního dvora s Nejvyšším soudem USA
Dumbrovský, Tomáš ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Zemánek, Jiří (oponent)
SOUDCOVSKÁ TVORBA PRÁVA SROVNÁNÍ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA S NEJVYŠŠÍM SOUDEM USA Klíčová slova: soudcovská tvorba práva; Evropská unie; Soudní dvůr Evropské unie; Nejvyšší soud USA; Ústavní soud ČR; judicializace ústavních systémů; kelseniánské ústavní soudnictví; evropský ústavní prostor; evropská ústava; normativita; ústavní pluralismus; suverenita; federalismus; postkomunistické státy; nové členské státy Evropské unie. Počet normostran (tj. přepočítáno na stránky o 1800 znacích) a slov (včetně poznámkového aparátu; bez obsahu a seznamu literatury a dalších seznamů): 327 normostran; 82 795 slov. Tato práce nabízí komplexní rekonceptualizaci ústavního systému fungujícího na území Evropské unie. Ústavní systémy členských zemí prošly ve dvacátém století zásadní transformací. V mezidobí se také vytvořil nový ústavní systém operující na území těchto států vedle jejich vlastních systémů - ústavní systém Evropské unie. Obě tyto změny jsou obtížně uchopitelné stávajícím teoretickým aparátem, který vychází z (i) Rousseauova konceptu volonté générale, který zajišťuje svrchovanost zákonodárné moci v ústavním systému; (ii) Montesquieovy teorie tří oddělených mocí (zákonodárné, výkonné a soudní), která jednak není schopna uchopit nové fenomény jako byrokracie či nezávislé agentury a jednak nepočítá s dělbou...
|
|
|
Aktivní legitimace neprivilegovaných žalobců k podání žaloby na neplatnost
Moravcová, Eva ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Evropská unie, tak jako každý jiný vyspělý právní systém, disponuje kontrolními mechanismy pro přezkum legality opatření přijímaných jejími orgány. Existuje několik způsobů, kterými lze přímo či nepřímo napadnout legalitu právních norem EU (žaloba na neplatnost, předběžná otázka, námitka protiprávnosti, žaloba na náhradu škody), ale klíčovou roli mezi nimi hraje žaloba na neplatnost podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (ex čl. 230 SES). Hlavním předmětem předkládané diplomové práce je prozkoumat podmínky aktivní legitimace, které musí fyzická či právnická osoba splnit, aby mohla napadnout žalobou na neplatnost právní akt EU na základě čl. 263 SFEU (ex čl. 230 SES). Vzhledem k tomu, že žaloba na neplatnost představuje klíčový prvek soudní ochrany jednotlivců proti právním aktům, které bezprostředně porušují jejich práva, je nezbytné, aby podmínky, které jednotlivec musí splnit při jejím podání, byly natolik široce a jasně formulovány, aby byla tato soudní ochrana dostatečně účinná. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda tomu tak je, zejména s ohledem na změnu znění předmětného článku tzv. Lisabonskou smlouvou, platnou od 1. prosince 2009. Důraz je v práci kladen na judikaturu Soudního dvora EU a její vývoj, neboť při výkladu podmínek aktivní legitimace jednotlivce hraje naprosto...
|
|
|
Základní lidská práva v EU
HORECKÁ, Eva
Cílem práce je poukázat na vývoj ochrany lidských práv v rámci Evropské unie, analyzovat současný stav a provázanost v souvislosti na právní úpravu České republiky, včetně prosazování lidských práv pomocí soudních rozhodnutí.
|
|
|
Česká republika jako žalovaná strana v řízeních před Soudním dvorem Evropské unie
Hubková, Pavlína ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Předkládaná diplomová práce představuje řízení proti členským státům pro porušení povinností vyplývajících z práva Evropské unie jako jeden typ řízení před Soudním dvorem Evropské unie. Konkrétně se zabývá řízeními vedenými proti České republice. Práce podrobně analyzuje řízení proti členským státům obecně, včetně všech podmínek a náležitostí, které ve své judikatuře postupně rozvinul Soudní dvůr, a následně analyzuje konkrétní případy žalob podaných proti České republice.
|
host ::
RSS.